Základní lesnická filosofie

Jestli mám nějaký les pěstovat, musím mít určitou jistotu trvalosti a nástroje pro vytváření hodnoty. Jestli někde nějaký les začíná růst sám, je to ta nejlepší zpráva, jaká nás mohla potkat, protože aktuální podmínky mu vyhovují, jeho předci zde minimálně jednu generaci žili a je velký předpoklad, že i nový les vydrží do své obnovy. Je to i ekonomické, protože největší náklady při pěstování lesa jsou na jeho vznik a udržení. Náklady na vznik umělého lesa jsou intenzívní a poměrně snadno a přesně vyčíslitelné. Náklady na udržení nestabilního lesa při životě jsou dlouhodobé, těžko měřitelné, velmi vysoké a výnosy nejisté (spousta smrkových porostů odchází proti naší vůli ve 20 až 30 letech). Stabilní les i z málo hodnotných dřevin (bříza, olše, osika, akát) přináší jistotu výnosu pro většinovou část svého života.

Obecně platí, že největší přidanou hodnotu získáváme na dřevě, které je zdravé, rovné, hladké a technologicky vhodně silné (tlusté do určité hraniční meze) a je na nás lesácích, abychom svými dovednostmi a zkušenostmi této kvality co nejvíce dosahovali.

Základním předpokladem pro přirozený vznik nového porostu je výskyt potenciálních rodičů. Pokud zde jsou, můžeme jim vytvořit podmínky, aby mohli plodit (vytvořené silné koruny a dostatek světla pro vznik semen). Máme-li plodící rodiče, začneme vytvářet příhodné podmínky pod porostem. Rozhodující hráč je množství světla pronikající do spodní vrstvy porostu. Jeho množství můžeme poměrně aktivně ovlivňovat.

Hospodařím převážně na živných stanovištích nižších poloh, kde je technicky nemožné pěstovat výběrný les, ale je možné zde pěstovat les etážový, vycházející z principů lesa středního, jehož funkčnost byla ověřena po staletí a byl pouze omezen módní vlnou lesa pasečného. Využívám porostní struktury lesa středního, ale nevyužívám výmladnosti, takže se nejedná o les střední, ale více etážový a více rychlostní. V horní etáži vybírám jedince v určitém počtu pro intenzivní tloušťkový přírůst a část pro pozvolnější přírůst. Tento princip je využíván už od mladých porostů, kde v lese vytvářím pestřejší porostní strukturu (viz intenzivní pěstování cenných sortimentů).

pozitivní výběr cílových jedinců   etážovitost lesa

 

 

 

 

Lidé obecně nemají rádi změny a zásahy do známého prostředí ve svém okolí. Těžbu v lesích tedy vnímají také negativně asi také proto, že je spojena s jistým nepořádkem. Ovšem s lesem je to jako s každým jiným živým organismem, les také potřebuje péči a ochranu. Proto nejvíce těžebních zásahů připadá na výchovnou a udržovací činnost (probírky, nahodilá těžba). Díky těmto těžebním zásahům pak máme zdravý, krásný a bezpečný les. Mýtní těžba je pak přirozenou součástí života lesa, ze které má prospěch jak nastupují generace stromů, tak lidé, kteří zužitkují úžasnou ekologickou surovinu – dřevo. Pokud patříte mezi odpůrce kácení, jen si vzpomeňte, z čeho máte doma stůl, židle či postel atd. Pokud je Vaší odpovědí dřevo a ne plast, pak  je to důvod k zamyšlení nad Vaší kritikou těžeb. Samozřejmostí je, že těžební zásahy provádíme šetrně k lesnímu prostředí.

To byly základní principy, kterými se při pěstování lesa řídím a snažím se je uplatňovat, přesto že východiska jsou různá, cesta složitá, ale cíl je jasný.

Můžete nás oslovit přímo a prohlédnout si naše hospodaření, které je v podstatě volně přístupné a volně kontrolovatelné a zároveň se můžete poučit, jak se věci dají využít a jak fungují. Mnozí se spoléhají na poradce a audity, většinou se bojí osobní odpovědnosti a tak organizují náhodná výběrová řízení. Já spoléhám na svoji historii a na to, že reálně žiji a pracuji na konkrétním místě. Lesnictví je dlouhodobá a odborná činnost ovlivňující krajinu na dlouhá léta a my lidé jsme součástí té krajiny. Naše krajina není divočina, ale po staletí kulturní obdělávaná jako zahrádka. Je to velké dědictví předků, kterého se nám dostalo, tak si toho važme a předávejme dál.

 

A proč heslo "lesy blízké lidem"?
Nejen že běžní lidé mohou navštěvovat naše lesy, které jsou přístupné a obhospodařované po staletí lidmi jako zahrádka. Ale také proto, aby les využívali konkrétní místní lidé k práci i užitku. Lidé, kteří zde žijí a mají své rodiny a ne finanční skupiny a jejich námezní dělníci, tak jak to preferuje stát. Kdy z místních nadělá nezaměstnané a pak vymýšlí dotační tituly jak udržet lidi na venkově.

samovýrobci pracují na zadaném úseku