Lesní školka

Lesní školka (č. licence 3367/2006-16210/1660) je zaměřená na pěstování dubu letního i zimního, Japonského topolu a dalších kultivarů topolu a je součástí rodinné lesnické firmy Lengál.

 Současný areál lesní školky začal vznikat na zemědělské půdě v roce 1995. Pěstování, třídění a expedice lesních sazenic jsou soustředěny do jednoho objektu. Firma prodává pouze vlastní vypěstovaný materiál.


Sazenice se pěstují v minerální půdě na volných plochách, metodou podřezávání. Sazenice jsou pěstovány pouze ve 3 řadách na záhoně, aby sazenice dubu měly jako světlostní dřeviny dostatek prostoru pro silný krček, pevnou postavu s kvalitními pupeny a na paseku si přinesly dostatek zásobních látek a netrpěly přechodem z hustých síjí na osluněnou paseku. V posledních letech byla upravena technologie pěstování s důrazem na ekologii. Umělá hnojiva byla nahrazena systémem zeleného hnojení a během pěstování sazenic bylo ukončeno používání herbicidů, takže sazenice dubu neobsahují zbytky chemikálií. Sazenice dobře odrůstají a netrpí šokem z přesazování. Dalším významným zaměřením je pěstování topolu pro les a řízky japonských topolů pro energetické plantáže na zemědělské půdě (RRD – rychle rostoucí dřeviny).

 Jedná se o nezávislou lesní školku fyzické osoby, orientovanou na volný trh. Lesní školka je členem Sdružení lesních školkařů ČR (SLŠ ČR) a pověřeným pěstitelem LČR.

Z pohledu zákazníka je lesní školka zaměřena na 4 základní cíle:

  1. příznivá cena sazenic
  2. vysoká ujímavost při zalesňování (bez potřeby vylepšování)
  3. přírůst sazenic hned v 1. roce po zalesnění
  4. levné zajištění kultury

 Praktický manuál pro úspěšné zalesnění (PDF formát)

 

Nabídka sazenic dubu letního  (Quercus robur) i d. zimního (Quercus petraea)

  1. Cena (ta zajímá všechny nejvíce)

    velikost kořenovýkrček cena
    30 - 50 cm 6 mm 5,30 Kč + DPH
    51 - 80 cm 7 mm 6,00 Kč + DPH
    +81 cm 9 mm 7,00 Kč + DPH

    podřezané, prostokořené, svazky á 50 ks, vyvětvené, kořeny máčené, sazenice založené ve školce

  2. Kvalita (důraz na ujímavost) - podřezávání v hloubce 10-12 cm (ne hlouběji), vyorávání v hloubce 17-18 cm, po vyzvednutí převezeno do třídírny ve školce, po vytřídění máčeno v gefa gelu a zakládáno do základiště ve školce
  3. Parametry (důraz na růst po zalesnění) - silné krčky a pupeny, dostatek zásobních látek na tvorbu nových kořenů, rány po vyzvedávání do 6 mm = rychlé hojení
  4. Levné zajištění kultury (rozhodující veličina pro vlastníka lesa) - k výše uvedenému je třeba přidat velikost sazenice odpovídající stanovišti, udržet vlhké kořeny při manipulaci a zalesňování, kvalitní oplocení plochy před výsadbou a včasná ochrana proti buřeni.
 
 

Proč právě dub?

 Duby jsou světlomilné dřeviny a patří do čeledi bukovitých. Mají silný kmen a velkou korunu, dorůstají až do výšky 40 m a 1,5 m (4 m) průměru kmene. V naší školce pěstujeme 2 druhy - dub letní i zimní. Bylo zjištěno, že jednotlivé druhy jsou schopné se za vhodných podmínek v přirozeném prostředí vzájemně  občas křížit, přesto je několik rozlišovacích znaků jak tvarově, tak ekologicky (viz dále).   

Dub letní (Quercus robur) má vyšší ekologické nároky, rozlišujeme u něj v požadavcích na vláhu dva ekotypy: 1) běžně rozšířený lužní ekotyp, který nalezneme zejména v lužních lesích, má značné nároky na vláhu, snáší i jarní záplavy. 2) lesostepní ekotyp se vyznačuje schopností růst na mělkých, v létě silně vysychavých půdách a najdeme jej na lesostepních lokalitách. Je to dřevina náročná na půdu a roste nejlépe na hlubokých, hlinitých půdách, jaké nacházíme v lužních lesích nebo na spraších. Dobře snáší klimatické výkyvy, je tolerantní k imisím, pouze k pozdním mrazům je citlivý. Netvoří čisté porosty; jeho společníky jsou zejména jasan a jilm. Přirozené rozšíření u nás má od doubrav (1. LVS), kde mají své maximum, až do jedlových bučin (5. LVS), kde jeho výskyt ustává. Poznávacím znakem je žalud na stopce a vykrojený list u řapíku.

 

Dub zimní (Quercus petraea) – lidově drňák  má oproti dubu letnímu  štíhlejší korunu, která je i méně rozvětvená. Další rozlišovacím znakem dubů je to, že dub zimní má plody (žaludy) přisedlé k větvím (bez stopky) a listy se pozvolna sbíhají k řapíku. Roste od nížin do podhůří,  vystupuje  do výšky asi 700 m n. m. Roste ve směsi s bukem, lípou nebo habrem, přechodně i s ostatními listnáči. Ekologické nároky na růst  jsou u tohoto druhu o něco nižší než u  dub letního. Velmi dobře snáší sucho,a vydrží na podkladech v létě silně vysychavých, až po výrazně suchá stanoviště lesostepní na spraších nebo na skalnatých podkladech. Nevyskytuje se na zaplavovaných územích, neboť nesnáší stoupnutí hladiny spodní vody a už vůbec trvalé zamokření. Na živiny není náročný, proto roste i na chudých kyselých a mělkých půdách, snese skalnaté podklady. Protože je teplomilný, trpí zejména silnými mrazy. Duby zimní nejsou tak rozšířeny jako duby letní, zůstaly zejména na příkrých svazích a na velmi špatných půdách v teplých parhorkatinách.

 Pro praktické lesnictví je rozhodující, že dub letní (DBL) snáší záplavy a vyžaduje živnější půdy; dub zimní (DBZ) naopak roste na sušších a chudších stanovištích, na často kamenitých půdách a nesnáší zvýšenou hladinu spodní vody a záplavy.

 Dřevo dubů je tvrdé, pevné, těžké a vyznačuje se vysokou trvanlivostí. Z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti a vlivy počasí, při dlouhodobém ponoření pod vodou zkamení, je odolné vůči škůdcům. Používá se k nejrůznějším účelům, lze ho použít jako palivo, ve srovnání s bukem má výhřevnost 70% (to znamená srovnatelnou se smrkem). Dřevo by ale mělo nejprve dva roky ležet pod širým nebem, aby ho déšť zbavil tříslovin, teprve poté 1-2 roky prosychat.